Twm Morys Gethin Dob Electrics ************* Nikdy nezapomenu na ty dny pred Velkým Dnem - presne pet set devadesát sedm a dva dny potom, co byl Owain Glyndwr korunován na prince Velsského. Tenkrát se vyskytla mnohá osudová znamení a rada zvestí, ba i mnohé vestby byly vyrceny. S mohutným tmavým prílivem se dostala na pláz v Ynysgain Fawr pri ústí reky Dwyfor cerná zelva, která byla sest stop dlouhá a která merila od konce jednoho svého vesla ke konci toho druhého sedm stop. Za jednoho destivého vecera jsem stál s jedním básníkem a toryovcem pred hradem Caernarfon . „Dnesní den nestál za nic!", rekl muj toryovec zpoza ponurosti svého destníku. „Posledních sedm set let nestálo za nic...", ale tuhle vetu uz nezaregistroval. Uvázal jsem k anténe svého auta cerveného draka a kusem provázku ho zajistil tak, aby zustal vzprímený, a ráno odjel z Eifionyddu , projel Merioneth a cástí Montgomery, abych posléze dorazil do Aberystwyth v Ceridigionu. Tam se troubilo klaksony a blikalo svetly. Jediné nechutné reakce se mi dostalo z okénka jistého nákladního auto z Nuneationu, a to ve forme dvou vztycených prstu -V- na znamení vítezství. Zaplul jsem do podniku Coopers` Arms a tenhle den jsem strávil s hudbou a v dobré nálade, a kdyz uz byl cas jít spát, zustal jsem celou noc vzhuru... A kdyz bylo nejtemneji a mnozí ztráceli odvahu a nekterí rozpoznali, jakým smerem vane vítr a padá dést, a uslyseli stezeje dverí Aberhenfelenu , ten zvuk koncících se vecí, a kdyz i dospelí muzi, schoulení do rohu, naríkali jako deti, slozil jsem englyn o zbytku nasich zivotu: Po celou dobu trvání naseho zivota se o tom uz nikdy nezmíníme ani jediným slovem. Ted pouze neúprosne sestoupíme k brehum Irfonu ... Byli i tací, jako treba Gethin Dob Electrics, kterí jeste stále verili. A práve kdyz jsme na neho lili studenou slanou vodu... „Ne, Gethi...sniff (popotáhl nosem)... ty tomu nerozumís... sniff (popotáhl nosem)... ted neexistuje nic takového... hephep... jako je velsský národ... CÍK!" Ze vzdálených hor jsme zaslechli zvuk podobající se hlasu stríbrných trubek a priblizující se kroky tisíce lidí. A hrabství CARMARTHEN bylo opet rozvráceno a v Coopers` Arms se sílelo. A ti, co tenkrát naríkali, naríkali nanovo, feministky svíraly v nárucích chlípníky, muzi objímali muze. Mrazení se rozlézalo po celém tele. A i pres nezarucené zprávy, podle kterých si televize vymyslela, ze carmarthenshirská kavalérie dorazila na místo az na poslední chvíli; a navzdory tech, kterí tvrdí, ze ta volba nebyla pro nebo proti velsské národnosti, nýbrz volba pro nebo proti staré labouristické strane; a tech, kterí tvrdí, ze takové slabé ‚ie' v Anglesey a to ‚na' ve velssky mluvících krajích na východe zeme jen dokládá desivou míru pristehovalectví; a tech, kterí jsou toho názoru, ze ‚ie' a ‚na' nejsou v tomto kontextu tak jako tak gramaticky správná; a tech tupcu, kterí rozhlasují, ze Cardiff si nezasluhuje být hlavním mestem, protoze tam se volilo proti; navzdory Elwynu Jonesovi a jeho knírku a Timu Williamsovi a jeho problému; napríc té skutecnosti, ze pred nedávnem byl celý národ spojen zármutkem; a i napríc zprávám z denního britského tisku - Quest France - kde byl citován pouze Anglican Ancram: „Zodpovedná vláda by mela stáhnout návrh..." Navzdory tomu vsemu to byl Geth Dob Electrics, kdo mel pravdu. A já se ani trochu nestydím ríct, ze jsem ho políbil. Slyseli jsme pricházet mír pres kopce hrabství Carmarthen. Tak jsem to prozil já, a tak si to budu navzdy pamatovat. (c) Barbara Schmiedtová